Vánoční obrázky z dobových časopisů

26. prosince 2015 v 10:38 | Minion |  Jak šel život...
Procházím velmi často staré tiskoviny - zejména kvůli mé nejdříve bakalářské práci a v současné době kvůli té diplomové… Mimo zajímavé články, které se mi hodí k mému tématu psaní, přinášejících svědectví o tom, jak to tehdy chodilo, mne zaujaly taktéž texty s problematikou Vánoc. Jak jistě tušíte a snad i víte (možná jsem to tu již párkrát zmínila), jsem "vánoční člověk" - miluji tento roční čas, kdy je ve vzduchu najednou cítit taková krásná atmosféra, takové to očekávání, to čarovno… Jako bych byla zase tím malým díťátkem, s napětím vyhlížejícím z okna - vyčkávajíc na štědrého Ježíška…

Nyní, už dospělá, snažím se ignorovat tlachy, že žádný Ježíšek není a dárky nenosí, ponechávám si v sobě jiskřičku té dětské naivnosti a zrovna tak jako kdysi, každý den otevírám jedno z políček svého adventního kalendáře a odškrtávám jeden uplynulý den za dnem.

A jelikož jsou mi Vánoce milé, je mi milé i vše spjaté s nimi. Oo, jak já zbožňuji, když se v časopisech začnou plnit stránky všemožnými tipy, jak vánočně zkrášlit obydlí, co dobrého uvařit. Miluji, když se v televizi objeví první vánoční reklamy (ano, tohle je jediný čas v roce, kdy mi reklamy absolutně nevadí, ba je dokonce vítám a pečlivě sleduji J ), krásné jsou rovněž koledy, které zpestřují běžné vysílání rádio stanic či vytváří příjemnou atmosféru v obchodních domech… A ano, oblibuji rovněž nakupování dárků, trhy a pozorování plných ulic i obchodů - jak ráda se procházím tím, pro mnohé zlověstným, nákupním centrem, kochám se výzdobou, nakukuji nenápadně do plných tašek přede mnou jdoucích lidí, usmívám se na ty davy, přehrabuji se ve zboží obchodů a sem tam si i udělám radost něčím roztomilým. Třeba jako minule - růžovou pastelkou, kusovkou od Kohinooru Usmívající se (Polycolorky jsou totiž drahé, nemohla bych si dovolit celou sadu, tak čas od času koupím novou barvičku do sbírky a můžu říci, že mě taková jedna pastelka udělá daleko větší radost než kdybych si ten celý set přeci jenom koupila - takhle mi totiž zůstává to příjemné vědomí, že zase příště budu moct dlouze vybírat vhodný odstín, který si koupím a potom se s ním zase dlouho těšit až do dalšího nákupu Nevinný

Zpátky ale k Vánocům a k samotnému, ústřednímu poslání tohoto článku - ano, zpět ke starým tiskovinám. Vánoce, tak jak je známe my, se totiž slavily již v první polovině 20. století. Už to nebyly pouze a jenom svátky spojené s oslavou narození Ježíše Krista, tedy pojaté především z náboženského, křesťanského hlediska, ale dostávaly nový rozměr. Rozměr, kdy velkou roli začala hrát především rodina - tedy její setkání se a obdarovávání členů. Říkáte si, jak je to ale možné? Vždyť před sto lety spolu lidé ještě byli většinu dne, ne, jako my v dnešní době, my, točící se v kolotoči povinností a otroci sebe samých!


Opak je pravdou. Od poloviny 19. století se všemi směry šířily výdobytky průmyslové revoluce - nejen průmysl zrychloval ve výrobě a obracení vstupů v podobě peněz a krátkodobého majetku, ale na strmém tempu nabíral také život - obyčejný život obyčejných lidí.

A tak se stalo, že už na počátku 20. století začal proces odcizování se, samotářského života - vždyť byl-li volný čas, pak se jej mnoho lidí snažilo využít především ku svému prospěchu. Samozřejmě je nutné uvést věci na pravou míru - výše tvrzené se dotýká jen určitých skupin v určitých dekádách. Na venkově ještě dlouho přetrvával tradiční způsob života, rychlé změny se projevovaly především u městského obyvatelstva. Také ve válečných letech - v první a druhé světové válce panovala mezi lidmi také jiná atmosféra, vyvolaná danými, extrémními skutečnostmi.

Pokud si ale vezmeme jako centrum našeho zájmu období první republiky, tedy čas utváření pozice nově vzniklého československého státu, dobu rozpuku i náhlých zvratů, které se však dařilo či alespoň snažilo s dobrým úmyslem eliminovat, nastolování demokratického způsobu žití, svobodu názorů atd., pak seznáme, jakou obrovskou změnou prošel společenský život, na který měly všechny výše vyčtené záležitosti obrovský dopad! A ano, právě tady se rodí ony Vánoce, Vánoce jakožto čas spojený s rodinným kruhem, s návštěvami širokého příbuzenstva a přátel, s vůní vánočního cukroví všeho druhu, se zpíváním koled, se zdobením stromků v téměř každé domácnosti, a především s dětskými sny - sny o Ježíškovi, miminku (či jiné jeho představě, neboť konkrétní podoba Ježíška nebyla nikdy nikým stanovena), které nosí pod stromeček nadílku hodným duším. Také dospělí se snaží jeden druhému dělat radost a opatřují dárky pro lidi jejich srdci nejbližších.

Že tehdy nebyla otravná reklama? Že se výrobci a firmy nepředháněly se svou nabídkou? I tady vás vyvedu, milí čtenáři, z omylu - ale kdeže! Noviny, magazíny, časopisy - ty všechny se plnily pěknými inzeráty snažícími se dát svým čtenářům tip na dárek pro svého drahého. Schválně píšu pěknými, neboť spousta z nich je dokonale propracovaných a i mnoho dnešních odpůrců všemožných reklam by nad takovouhle nostalgicky ztvárněnou nabídkou zaplesalo!
A co ty dobové fotografie s vánoční tématikou! To je krása! Dnešní člověk se hned může kochat tím, jak to tehdá o Vánocích vypadalo, jak lidé zdobili své příbytky, jak vypadal takový stromeček před cca sto lety, co se servírovalo na stůl, na jakém nádobí… Co se v magazínech řešilo ohledně Vánoc… No zkrátka, nás staromilce takovéto věci velmi potěší, nemám pravdu?

Jak jsem výše řekla - přicházím díky svému studiu do kontaktu s řadou starých textů… A proto jsem pro vás připravila pár obrázků z dobových "plátků" - abyste i vy mohli potěšit svá retro chtivá očka, zasnili se a přemýšleli nad tím, jak ty Vánoce slavila třeba zrovna vaše prababička s pradědečkem Mrkající To už je dnes těžké vystopovat! Kord když chybí i babičky a dědečkové, to si člověk hnedle uvědomí, že ztratil nejen významnou bytost svého života, ale po rozumové stránce i ten nejdokonalejší pramen pro poznání naší minulosti… osobní zážitky, zkušenosti a vzpomínky, které navždy vyhasnou a vyprchají spolu s životadárným teplem našeho těla.

Z časopisu Pestrý týden (1939):


"Nejdříve tu byl zelený stromeček, který maminka tajně přinesla z trhu a schovala jej na schodišti ke sklepu. Jistě si myslela, že zůstal pro děti tajemstvím. Ale zatím už o něm věděla celá třída ve škole a znala jeho velikost dvakrát tak velikou. Stromeček v domě probouzel drobné závrati mysli, dlouhé dohady se sourozenci, velmi smělé naděje před třídou a konečně důvěrné rozhovory s kamarády. Od onoho dne, co jsme se dozvěděly o stromečku, nepřestaly jsme pozorně sledovat všechny události v domě. První známky vánočních příprav byly mastné plechy od cukroví, které chladiv do odpoledne kolem kamen. Jaký požitek! To se jelo prstem od spodu nahoru, když maminka se právě nemínila ohlédnout a prst se vám obalil báječnými promaštěnými drobky. Když už maminka začala s vánočkami, to už Štědrý den nebyl nic vysněného ani vzdáleného…"

Toť malá ukázka z nádherného článku, pojednávajícího o Vánocích z pohledu tehdejší droboti Usmívající se Musím přiznat, že i já si takto pamatuji z dětství na Vánoce a při čtení těch řádků výše, se mi úplně zaleskly oči slzami - jak ráda bych vrátila ten nádherný čas dětství! Tehdy bylo vše tak čarovné, tak krásné, tak bezstarostné! Nos mi šimrá vůně babiččina cukroví, ruce mastné a špinavé od mačkání těsta do kovových praciček, pusa plná syrového těsta - vždy když se babička nedívala, šup tam s kostičkou a pak už jen ta výborná chuť! A to samé potom s maminkou… Nádherné vzpomínky, na které jsem již málem zapomněla…


Nyní už ale ke slibovaným obrázkům :)

Zdobení stromečku malým chlapečkem, foto z roku 1940.


Prďolka u svícnu, Vánoce už tehdy patřily hlavně dětem, pevně věřily na Ježíška a doufali, že jim nadělí alespoň malý dáreček... r. 1939


Co nadělit dětem pod stromeček? V roce 1940 se k této otázce vyjádřil i Josef Lada, který apeloval na darování knihy - pamatujte, ještě stále byla doba, kdy mít vlastní knihovnu znamenalo mít velké bohatství :-) Knihy zkracovaly kratochvíli, vždyť tehdejší lidé nemohli usednout k televizi nebo počítači tak, jako my dnes!



Dobová, vánoční reklama na tabákové výrobky. Popularita kouření cigaret a doutníků byla opravdu velká, ale už tehdy se objevovaly výtky lékařů k tomuto dobrovolnému ničení vlastního zdraví člověka-kuřáka. Jak můžeme vidět, reklamy na takovéto produkty ovšem zakázány nebyly (dnes jsou značně omezeny ve snaze vymýtit kuřáctví), takže není divu, že k této neřesti zlákala mnoho dalších pánů i dam. (1933)


A když už jsme u té problematiky kuřáctví, nemohu nepřidat jeden snímek, který mne rozesmál - a věřím, že tehdy dotyčné také... Vánoční stromek pro kuřáka, ozdobený cigaretami :-) Velmi netradiční okrasa! :-D (1930)



A tady už voňavější zdobení stromečku či větviček chvojí - sušenky. Inu, tehdy nebyly tolik rozšířené bonbonové kolekce na stromek, jak je známe my. Lidé ale byli vždy vynalézaví a rádi si pomohli jinak - skrze zakoupené či doma upečené cukroví a keksíky. Úplně cítím to vanilkové aroma poctivých čajových sušenek, mňam! (1940)


A tady už typické hračky - ručně vyráběné panenky, panáčci a zvířátka ze dřeva. Zajímalo by mne, zda by si s nimi dokázaly ukrátit dlouhou chvíli i dnešní děti a jak by se tvářily, kdyby takové roztomilosti našly pod stromečkem :-) (1941)



Malý vzkaz mužům s popíchnutím k tomu, aby dárky k Vánocům nakupovali včas a neodbývali své bližní na poslední chvíli a ve stresu koupenými prezenty...(1938)


Nakupování a balení dárků si užívaly i ženy :-) Na snímku z roku 1933 vidíte herečku Marian Nixon, jak jí to ale slušelo s kupou papírů a darů v náručí!


A nakonec velký vánoční strom - jak sděloval popisek pod fotkou, tradice stavění velkých vánočních stromů v českých městech byla ještě velmi mladá, avšak během krátké doby se stala natolik oblíbenou, že se uchytila snad všude a jen málokdo si dokázal přestavit náměstí bez vánočního jehličnanu! A jsem moc ráda, že se tento zvyk udržel a my v něm nadále pokračujeme. Také milujete projíždění vesniček, vsí, městeček, měst ve vánočním období, kdy v každém zmíněném je právě nazdobený a osvětlený stromek? (1930)

Omlouvám se, že článek vychází maličko se zpožděním - až na Štěpána, tedy 2 dny po tom nejočekávanějším... Ale pevně věřím, že i u vás doma stále dýchá sváteční pohoda a vánoční čtení jste uvítali :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anidea Anidea | E-mail | Web | 23. března 2016 v 20:33 | Reagovat

Krásné fotky, mám takové ráda. Je na nich vidět, jak se doba změnila. Hezký je ten návod, co dětem pod stromeček :-)
K anketě: chybí mi tam budoucnost :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama