Prosinec 2013

Děkuji Ti, milý Ježíšku...

31. prosince 2013 v 19:22 | Minion |  Já, blog a vše, co mě zajímá
Letošní vánoční svátky už jsou bohužel za námi. Ještě před týdnem jsem se na ně neobyčejně těšila a nyní už jenom vzpomínám na tu krásnou atmosféru, která mne obklopovala. Štědrý den byl příjemným vrcholem veškerých, náročných vánočních příprav. S prvním soustem rybí polévky ze mne opadnul stres a nervozita a celý večer jsem si neobyčejně užívala. Má maminka je vynikající kuchařkou, a tak se před mlsnými jazýčky celé rodiny objevilo sváteční menu plné tradičních lahůdek. Šupina pod talířem, v talíři lahodná kapří polévka, po které následoval kuřecí řízek s bramborovým salátem. Já měla letos trochu lehčí variantu - řízek na přírodno s bílým pepřem a bramborový salát s jablkem a bílým jogurtem. Samozřejmě, že proběhl také slavnostní přípitek - letos padla volba na velmi dobré bílé víno Pálava, které maminka dostala od své kamarádky.

Po výborné večeři už mi srdce bušilo radostí z blížícího se rozbalování dárků. O Vánocích se vždy vracím do svých dětských let a užívám si rozdělování a následné rozbalování dárků. Letos nám jich Ježíšek nadělil mnoho! Až oči přecházely z té hromady krásně zabalených dárečků. I já jsem si zahrála na Ježíška a pod stromeček nadělila dárky pro své blízké. Radost jsem měla tedy dvojnásobnou - z dárků, které jsem dostala a z nadšení ostatních, když rozbalovali dárky své.



Já dala letos přednost červenému papíru s drobnými andílky. Andílky miluji, proto hned každý z blízkých věděl, že červené dárky jsou zrovna ode mě :-)


Nedávno jsem četla jednu anketu, kde se ptali, který dárek dané osobě udělal největší radost a ráda na něj vzpomíná. Nikdo neodpověděl konkrétně, prý si vyloženě jeden nejlepší dárek nepamatují. Pobavila mne odpověď od jednoho z dotázaných: "Nejlepší dárek je ten, který momentálně rozbaluji." V tu chvíli jsem s ním souhlasila. I já nedostala nikdy žádný dárek, který bych mohla pasovat do role úplně toho nejlepšího, toho, který mne nejvíce překvapil. Samozřejmě, že jsem dostala spousty věcí, jež mi udělaly velkou radost, avšak žádná z nich pro mne nepředstavovala pomyslný top dárek. Letos se však všechno změnilo... Právě letos jsem dostala něco, co mi vyrazilo dech a vůbec jsem nečekala, že něco tak úžasného dostanu!

Velká krabice, zabalená v tmavě modrém papíru se Santa Clausem, převázaná lesklým lýkem a mojí jmenovkou... Nechala jsem si rozbalování úplně nakonec! Bylo těžké se k samotnému daru dostat, vše pečlivě zalepené, krabice velmi těžká... Celou dobu jsem dumala nad tím, co to může být... Že by ta stará televize, o které den předtím vtipkovala mamka? Všichni okolo se smáli a povzbuzovali mne, abych si pospíšila s rozbalováním. Přestřihla jsem poslední kousek izolepy a krabice se otevřela... Z kartónu na mne vykoukl starý, ale nádherný gramofon! Prý snad z roku 1953! A k němu mi přistrčili ještě krabici plnou gramo desek! Radost byla obrovská, ani to tu neumím popsat! Takže mou momentální činností je obdivování mého dřevěného "drahouška" a poslouchání starých songů. Nyní, při psaní těchto řádků, se kolem mne line hudba Vlachova orchestru za jemného praskání gramofonové desky... nostalgie, příjemná atmosféra, pohoda...

A co vy? Jak dopadly Vánoce u vás? Co krásného přinesl Ježíšek? Doufám, že samé pěkné retro dárky, ze kterých jste nadšeni stejně jako já... :-)





I ostatní dary mne velmi potěšily - zejména krásná stolička s potahem alá zámecký styl, dvoje náušnice, sada kosmetických štětců a pomůcek, malý retro kufříček, podložka na cvičení, oblečení, peníze, kosmetika, krásný keramický andělíček do mé sbírky.

Vánoce jsou opět tady!

20. prosince 2013 v 21:47 | Minion |  Ostatní
Rok se s rokem sešel a už jsou tu opět Vánoce - svátky klidu, pohody a míru... jeden z nejkrásnějších časů v roce, kdy nám nevadí, že je venku chladno a sychravo, protože je všude kolem nás ta zvláštní, příjemná a tajuplná atmosféra. Bloumáme kolem krásně vyzdobených výloh obchodů a dumáme nad tím, co komu nadělit pod stromeček. Doma si vychutnáváme vánoční čaj či horké kakao u zapálených svící na adventním věnci za doprovodu líbezných koled, linoucích se z našeho oblíbeného CD či sledujeme v televizi vánoční filmy. Nejideálnější je, když do toho všeho ještě praská v krbu dříví a nás něžně objímá teplo sálající z hbitých plamenů. A ty vůně okolo nás! Na Vánoce si nemůžeme sáhnout, nevidíme je, nemůžeme je ochutnat, ale cítíme je! Vanilka, skořice, vůně čerstvě oloupaného pomeranče či mandarinky, badyán, hřebíček, zázvor, čokoláda, vůně jehličí i vánočního svařáku - vše je okolo nás, vše šimrá naše nosíky a připomíná nám, že je tu onen kouzelný čas!
"Už máte nakoupené dárky?" - tu větu slýcháme nyní velmi často a sami sebe se i opětovně ptáme na to, zda je už vše nakoupené, zda jsme nezapomněli na někoho, komu bychom chtěli udělat radost alespoň maličkostí. Dárky k Vánocům patří, jsou s nimi spjaty a téměř každý člověk se těší, až najde pod stromečkem také nějaký pro sebe a snad ještě s větším napětím pozoruje reakce obdarovaných. Líbí se dotyčnému dar ode mě? Má z něho radost?
Před očekávaným nadělováním a rozbalováním však probíhá ten nejsložitější proces - shánění toho pravého dárku. Mnohdy nám chybí inspirace, někdy nemáme dostatek financí nebo možnost, kde danou věc zakoupit. Mačkáme se v nákupních centrech a na poslední chvíli se snažíme ukořistit ještě něco pěkného. Ti uvědomělejší a nemající rádi předvánoční shon, nakupují raději už s předstihem či si alespoň předem dobře rozmyslí, co budou vlastně nakupovat. Vyhledávají tipy na dárky, prohledávají skříně dotyčného, zda již podobnou věc nemá či zkoumají lépe jeho styl, vzpomínají na to, co onen člověk během roku říkal, že by si přál. Možností, co koupit a kde se inspirovat je dnes spousta, ale jak to bylo kdysi? Sháněli lidé dárky tak jako my dnes? A čím si dělali radost pod stromečkem oni? I já jsem nad těmito otázkami přemýšlela a zajímalo mě, co se objevovalo nejen pod stromečkem, ale také na štědrovečerní tabuli. Jaké se dodržovaly zvyky? Psaly děti Ježíškovi? Je spousta otázek na toto téma a bylo by jistě zajímavé najít na ně odpovědi a nebyla bych to já, kdybych se alespoň maličko nepokusila poodhalit, jak to tenkrát bylo... Bohužel však zachytit všechny ty uplynulé roky, by bylo nemožné, neboť s každým rokem přicházelo něco jiného, něco nového. Do rukou se mi dostaly dobové magazíny z konce 30. a začátku 40. let 20. století, mezi nimiž jsem nalezla i čísla obsahující rady ohledně blížících se vánočních svátků. Ráda bych se s vámi, milí čtenáři, podělila o nalezené informace. Věřím, že vykouzlí úsměv na rtech i vám, milovníkům starých časů. Usmívající se


Z časopisu Vkus: Módní list elegantních žen, číslo 11, ročník VIII





Po krásných fotografiích elegantních dam, oděných do tehdy vysoce moderního šatstva, jsem doputovala až na stránky zasvěcené běžnému životu, společenským aktivitám, radám i tipům na vše možné i nemožné. Jelikož se jedná o předzávěrečné číslo onoho roku, nacházím texty věnované vánoční tématice, hned první článek mne osloví, nese nadpis: "Malé dárky udržují přátelství". Je to pravda, že malé dárky udržují přátelství? Článek praví, že dary ho především prohlubují, protože přátelství, které musí být udržováno dary, není přátelstvím opravdovým. Není to krásná myšlenka? Text dále povídá: "Hrst květů, již přinášíte své přítelkyni, je snad skromná, ale její cena se nedá měřit penězi, poněvadž je důkazem kladného vztahu člověka k člověku. Právě tak se nedá měřit penězi cena drobných dárků, které pro své přátele nachystáte k Vánocům. Vždyť byste mohla koupit věci dražší - ale drahé dary volají přímo po revanši - a to právě není účelem dárků mezi opravdovými přáteli..."
No není to pravdivé? Až budete příště dumat nad výběrem dárku, vzpomeňte si na výše napsané věty. Dárek darovaný od srdce nemusí stát tisíce a být nejmodernějším technickým výstřelkem, mnohem větší radost udělá něco osobnějšího, něco, v čem se budete zrcadlit vy a obdarovaný si při pohledu na daný předmět vždy vzpomene právě na vás!
Článek dále uvádí tipy na maličkosti, které by mohly udělat radost tehdejší dámě. Pojďme si nápady také představit - třeba inspirují i dnes:
"Kabelku na pudřenku upotřebí každá vaše přítelkyně. Vyhledejte si pěkný kousek hedvábí, nastříhejte si 4 stejně velká kolečka a jeden proužek asi 1 cm široký a tak dlouhý, aby utvořil boční díl pudřenky. Ne kolem dokola! Musí vám zbýt ještě místo na patentní uzávěr... Stejně vítaným dárkem je přehoz do postele pro náruživou čtenářku, aby jí nemrzla ramena... Jiné parádnici nachystáme efektní šerpu na černé šaty."

Následuje článek nazvaný "Dárky k Ježíšku" a jak název praví, jedná se o další, věcné a zajímavé tipy na vánoční dárky, které se tehdy dávaly pod stromeček. Podobné texty skvěle vypovídají o tehdejším dobovém vkusu.

"Je právě vhodná chvíle začít vyrábět dárky pro své milé, aby byly včas hotovy a pečlivě provedeny..."

Dozvídáme se, že pěkným dárkem může být dětská souprava sestávající se z pokrývky na kočárek a bryndáčku pro mladé maminky či praktické sportovní rukavice uháčkované z vlny pro pány.