Co bývalo pod stromečkem?

23. prosince 2012 v 22:42 | Minion |  Ostatní
Dne 7. 12. 2012 jsem se se svojí nejlepší kamarádkou vydala do města Skuteč s jasným cílem - navštívit místní Městské muzeum. Původně jsme do tohoto menšího městečka razily s tím, že si v muzeu odbudeme povinnou návštěvu expozice, kterou jsme musely vykonat kvůli předmětu Muzeologie. Úkol byl jasný - navštívit výstavu a napsat na ni kritiku. Nejdříve se mi to zdálo jako neatraktivně strávené dopoledne, nakonec jsem však muzeum opouštěla nerada Usmívající se

Vyrazily jsme ráno, před osmou hodinou. Ten den bylo všude nádherně bílo, neboť přes noc napadla spousta sněhu. Příroda byla zahalena do krásně se třpytících sněhových vloček, které ve svitu slunce přímo oslňovaly. Toho dne bylo překrásné počasí - blankytně modrá obloha zalitá slunečními paprsky dokázala vykouzlit úsměv na tváři i v silném mraze, který zrovna panoval. Jak já miluji tyhle prosluněné zimní dny!
Šofér autobusu možná mé nadšení pro zimní dny nesdílel - silnice nebyly čisté, takže musel jet po vrstvě sněhu. Projeli jsme několika pohádkově zasněženými vesničkami, lesíky i kolem dlouhých polí. Opravdu krásně se na to vše koukalo z vyhřátého místečka v autobusu Usmívající se
Po nějaké době jsme s kamarádkou obě dorazily do naší cílové stanice - do Skutče. Muzeum jsme našly ihned - je totiž kousíček pod náměstím. Na tabuli před vstupem jsme si přečetly, jaké výstavy muzeum nabízí návštěvníkům. Původně jsem měla rozvrhnuté již z domova, že kamarádka si ke kritice vybere expozici Kamene a já expozici Obuvnictví, před muzeem nás ovšem zaujala ještě jedna výstava s úžasným a lákavým názvem libě znějícím každému retro nadšenci: "Co bývalo pod stromečkem?" Uznejte - nešlo přece odolat, a tak jsme s kamarádkou zařadily do našeho programu ještě třetí výstavu.

Výstava Obuvnictví a Kamene
V krátkosti bych chtěla zmínit něco o dvou hlavních expozicích, kvůli kterým jsme celý výlet podnikly. Výstavu Kamenictví a kamene jsme si prošly jako úplně poslední - byly zde k vidění různé listiny lomů, těžařských společností, nerosty a také vylíčení toho, jak kdysi lidé ve velmi těžkých podmínkách těžili žulu v nedalekých lomech.

Ty, co mají rádi retro, ovšem více zaujme výstava Obuvnictví. Začíná se od dávných dob, kdy existovaly ještě cechy, takže k vidění jsou různé cechovní listiny, ševcovská dílna. Mnohem zajímavější pro mne ovšem byla druhá a třetí část expozice - k vidění byly páry bot pocházející z konce 19. století a z první poloviny 20. století. Obdivovala jsem především nádherné večerní dámské sandálky i lodičky a hlavou se mi honila myšlénka o tom, jak ráda bych si je vyzkoušela! Byly by pohodlnější než ty, co se vyrábí dnes? Těžko říci, kvalitnější ale byly určitě - stačilo se podívat na precizní propracování, každý steh jako druhý, žádné rozmatlané lepidlo, odřená kůže... Prostě nádhera! Takové botky bych nosila i v dnešní době Usmívající se Překvapily mě i boty pro pány - kromě černých a hnědých elegánů byly k vidění i polobotky z růžové kůže - tehdejší gentlemani se očividně barev nebáli! Smějící se V třetí sekci expozice jsem měla možnost zhlédnout boty z 50., 60., 70. i 80. let, ke konci se však jednalo spíše o obuv určenou ke sportu. Jelikož s sebou měla kamarádka fotoaparát, vše jsme náležitě zdokumentovaly a i vy se můžete pokochat modely bot, které mne velmi zaujaly.


Úžasné pánské polobotky z 20. - 30. let 20. století


Dámská společenská obuv z 30. let 20. století - ve skutečnosti se střevíce krásně třpytily.


Obuv ze 40. let 20. století - vidět je v obchodě, tak hned kupuji :-)


Dámská vycházková obuv ze 40. let 20. století - jistě pohodlná :-)


Opět další dámské střevíčky - 20. - 30. léta


Tyhle jsem velmi obdivovala! Tak krásné a elegantní!


Sandálky z 50. let mně připomínají obuv mé babičky - drží se očividně dodnes tvarů a modelů, jaké nosila v mládí :-D


Obuv k běžkám - tuším, že 60. léta 20. století... Máme je dodnes, že bych je letos oprášila a opět vyjela běžkovat? Smějící se


A na závěr úsměvná reklama na nové lyžáky značky Botas - opravdu originální fotit modelku v kraťasech, tričku a lyžákách v létě! Smějící se

Co bývalo pod stromečkem?
Tématika Vánoc je nyní všude kolem nás. Z televize, internetu i letáků na nás křičí reklamy, které nás vybízejí ke koupi dárků pro naše nejbližší. O Vánocích se ale cílí především na děti - vždyť právě v tomto období jde na odbyt obrovské množství hraček a jsou to právě hračkárny, kterým zisk z prodeje stoupá o desítky procent. Výběr hraček je obrovský - i mně se zatočila hlava, když jsem nedávno vstoupila do pražské pobočky obchodu Sparkys - hračky byly naprosto všude, člověk se až ztrácel... Jak z toho všeho vybrat tu pravou hračku? Tu, která skutečně potěší? Tu, která se hned nerozbije a svůj půvab si zachová ještě spoustu let? A je vůbec možné, že dnešní hračky budou za desítky let vystavovány jako ty, které jsem viděla na výstavě, o které chci nyní hovořit?
Zanechme úvah, vraťme se zpět do skutečského muzea. Usmívající se Výstava "Co bývalo pod stromečkem" byla natolik půvabná, že bych se ji nebála označit za "zlatý hřeb dne". Nejdříve jsme s kamarádkou netušily, co nás za dřevěnými dveřmi bude čekat, po vstupu do místnosti ale všechny obavy padly a pokud mohu mluvit za sebe - rozzářily se mi oči Usmívající se Spousta retro hraček se na mě smála zpoza skleněných vitrín, některé byly i volně vystavené a dokonce si bylo možno vyzkoušet hrát se starým stolním fotbalem, kde byli fotbalisté přichyceni pérkem k zelené desce představující trávník nebo si návštěvník mohl zkusit vystřelit kuličku v dřevěné desce s instalovanými překážkami a sesbírat co nejvíce bodů. Vystavované hračky byly rozmístěny do vitrín dle jejich charakteru - samostatnou sekci tvořily dřevěné figurky, dále časopisy, karty a pexesa, nechyběly samozřejmě ani panenky a různé výbavičky do domečků. Nad koutkem deskových her jsem se rozplývala - ještě spoustu z nich jsem pamatovala ze svého dětství a některé mám ještě nyní doma. Třeba takové "Kloboučku, hop!" - to jsem jako dítě milovala. Velký prostor byl věnován i stálici českých dětských pokojíčků - plyšákům. Kromě medvídků tu bylo i hotové stádo plyšových Dášenek! Hned bych si nějakou vzala domů, byly tak roztomilé Usmívající se Za rohem jsem si mohla prohlédnout také hudební nástroje i předměty určené ke sportu - staré hokejky, lyže, kárky... I tuto výstavu mám zachycenou na fotografiích, vybrala jsem jich pár na ukázku - určitě vás také zajímá, co všechno děti nacházely tehdy pod stromečkem a zajisté leccos také pamatujete i ze svého dětství, takže si krásně zavzpomínáte - stejně jako já Usmívající se




Povšimněte si lyžáků :-)


Fotbálek má ještě kdekdo z nás doma :-)


Kloboučku, hop mi udělalo radost - málem jsem už na tuto skvělou hru zapomněla :-) Vlevo můžete vidět pexeso s Hrady a zámky a nahoře skládací hru Dáma s mrkvovými žetonky - jako dítě jsem ji hodně hrála Usmívající se


Tady jsem byla unešená z těch dvou berušek - přesně takovou jsem měla u babičky, natáhla se klíčkem, položila na zem a už jezdila po místnosti, hýbala tykadly a "vrčela" Usmívající se


Detail ze hry "Ukaž, co víš". Jako malou mě fascinoval hlavně ten otáčecí panáček Usmívající se


Bohužel nekvalitní fotka, ovšem kvůli těm pokladničkám jsem ji sem musela zařadit :-) Přesně tu vlevo jsem mívala u babičky. Otevřelo se okénko a při vsunutí mince se protočil obrázek. Ztratili jsme od ní klíček a jelikož je plná mincí ještě z dob mládí mé maminky, soudím, že v ní lze nalézt spoustu starých mincí... Ovšem proč tu pokladničku kvůli tomu ničit, že? :-)


Houpadlo kohouti, nejradši bych do něho zase nasedla a pohoupala se jako za mých dětských letSmějící se


Rychlé šípy - populární čtení tehdejších chlapců... Jóó, to ještě nebyl Harry Potter Smějící se


Tohle mě trochu poděsilo. Vypadá to jako pořádná výbava do kostela - svícny, křížek... Vše v miniaturním, dětském provedení... Nevím, jak bych se jako dítě tvářila, najít místo panenky mobiliář kostela pod stromečkem? Usmívající se


Spousty panenek - byly kouzelné


Malou šperkovničku se zrcadlem mám ještě doma ve skříni a jsem na ni pyšná, nikdy se jí nevzdám Usmívající se


Spousty Dášenek Smějící se


Poznáváte i tuhle psí hvězdu? Já si myslím, že to je samotná Lassie...


Ručně malované dřevěné figurky - není to nádhera?


A na závěr dobová fotografie zachycující výrobu dřevěných figurek.

Tak co? Pamatujete se některé z vystavovaných hraček ještě ze svého dětství? Vybrali byste si z tehdejších hraček nějakou? Věřím, že ano, všechny byly krásné a dodnes mají své kouzlo Usmívající se Já kdybych mohla, tak si s sebou odnesu minimálně polovinu vystavovaných exponátů Smějící se Ale jelikož to není možné, musím se spokojit alespoň se svými vzpomínkami. Vzpomínkami na své dětství, na Vánoce a krásné hračky pod stromečkem, které jsem kdysi dostávala. Škoda, že už nikdy nebudu tím naivním dítětem, které vyhlíží netrpělivě Ježíška, ovšem stále Vánoce miluji a užiji si i ty, které přicházejí. Doufám, že i vy se těšíte na zítřejší Štědrý den i následující významné dny klidu a míru. Užívejte si sváteční čas, vzpomínejte na doby minulé, ale především si užívejte čas přítomný! Vždyť už nikdy nelze prožít stejný den znovu, tak ať je zítřek už od brzkého rána krásný, voňavý a plný lesku - tak, jak to k Vánocům patří!


Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2013, mám vás ráda!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Rumplestiltskin Rumplestiltskin | E-mail | Web | 1. ledna 2013 v 10:40 | Reagovat

To mohlo být zajímavé. Podobnou výstavu jako ty Vánoce máme i u nás. Je tam spousty krásných hraček, jen si s nimi pohrát, chudáčci jsou ale zasklený, tak si s nimi už asi nikdy nikdo nepohraje :-(
Máš moc pěkný blog. :-)
P.s. Šťastný Nový rok :-)

2 Retro modely Retro modely | E-mail | Web | 22. ledna 2013 v 0:26 | Reagovat

Přenádherné střevíčky a také ty staré hračky jsou půvabné.

Ať žijí milovníci retra! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama