Tipy na retro filmy 1.

25. července 2012 v 23:28 | Minion |  Filmy
Po dlouhé době jsem si konečně nalezla trochu času na zkouknutí několika filmů a chtěla bych se podělit s vámi o své dojmy k celkem 3 snímkům. Maličko nám tu totiž živořila rubrika Filmy, která obsahovala pouze jeden článek a to je velmi, velmi málo, protože filmových snímků z dob minulých je tolik! Dnešní recenze se budou týkat filmů Gilda, Někdo to rád horké a Slaměný vdovec.

Pokud se zobrazuje nesprávné video, aktualizujte prosím stránku!

Gilda (1946)


Jsem velká obdivovatelka herečky Rity Hayworth, která patřila mezi největší americké hvězdy 40. let minulého století. Svojí nekonečnou krásou, šarmem a profesionálním vystupováním si získala fanoušky po celém světě. Asi její nejznámější rolí je ta ve filmu Gilda, kde ztvárnila sebevědomou ženu bez minulosti, která svým půvabem okouzlí snad každého muže, který se jí vplete do cesty. Pouze po jednom dni známosti se vdá za majitele nelegálního kasína v Argentině. Už od počátku jejího příjezdu do kasína, mezi ní a manželovou pravou rukou Johnnym Farellem, plane nenávist. Nenávist je ovšem velmi vzrušující, což několikrát zmiňuje manžel Gildy, který si uvědomuje, že Johnny se stává pro Gildu středem zájmu. Začíná ho svádět, Johnny chce však zůstat věrný svému příteli. Zároveň však vidí, že Ballin Gildu skutečně miluje, ta ovšem jeho lásku upřímně neopětuje a stýká se s jinými muži. Johnny řeší několik situací, kdy musí Ballinovi nalhávat, kde Gilda je, ačkoli ví pravdu. Postupem času Johnny poznává blíže Ballina, který mu přiznává, že prahne po tom, ovládnout celý svět. Jednoho večera dopraví Johnny Gildu domů a čekají společně na jejího manžela. Mezi Gildou a Johnnym dojde k vášnivému polibku, bohužel však v okamžiku, kdy už nejsou v pokoji sami dva. Ballin zhrzen utíká pryč, Johnny ho následuje v automobilu až na letiště. Ballin odlétá. Spolu s Johnnym tam přijedou také policisté, kteří byli Ballinovi na stopě kvůli vraždě, kterou spáchal. Najednou zahlédnou, jak se letadlo i s uprchlíkem řítí do moře, následuje výbuch... Po vyřešení dědictví připadne kasino do rukou Gildy, která se ihned provdává za Johnnyho. Ten ji ovšem po svatbě opouští, respektive si jí nevšímá a tráví veškerý čas prací. Gilda je zoufalá, prchá pryč, vystupuje po barech a opět se živí zpěvem. Ke štěstí jí chybí podpis manžela na rozvodové listině, chce být znovu volná. Potká se s mužem, který si ji získá na svou stranu a slibuje jí, že pokud se vrátí zpět do Argentiny, tak získá manželův podpis...Gilda uposlechne a odjíždí, byla to ovšem lest. Johnny dokument nepodepíše a Gilda je opět v rukou Johnnyho. Rozhodne se mu udělat naschvál před společností v kasínu a tak předvádí své pěvecké a taneční vystoupení, v tuto chvíli se před očima diváka odehrává jedna z nejúžasnějších scén, která kdy byla natočena. Překrásná Rita Hayworth předvádí vyzývavý tanec v rytmu dokonalé písně Put the blame on mame. Na sobě má černé saténové šaty, vlasy načesané do typických vlnek a svůdně si svléká rukavičku, kterou následně odhazuje mezi okouzlené muže v kasínu. Nejslavnější je ovšem moment, kdy si pohrává se svými kadeřemi. Když píseň skončí, žádá o pomoc při rozepínání šatů, ihned se kolem ní srocují muži, kteří se lačně pokoušejí rozepnout róbu. Jsou ovšem odehnáni a Gilda za ruku dotažena před rozzlobeného Johnnyho. Přichází napjatý rozhovor mezi ním a Gildou, který vrcholí fackou.


Johnny má problém s policíí, která po něm jde kvůli monopolu, přistoupí na spolupráci s nimi. Kasíno se zavírá a Johnny přemýšlí nad budoucností. Předstoupí před Gildu a... usmíří se, vyznají si lásku. Přichází ale nenadálý zvrat - objevuje se opět Ballin, který měl zemřít při pádu letadla. Nenávist vůči Gildě i Johnnymu nevyhasla, naopak - chce oba dva zabít. Naštěstí zasáhne uklízeč toalet, který Ballina propíchne jeho vlastní hůlkou. Hůlkou, ve které byl skryt nůž, hůlkou, kterou na počátku filmu zachránil Ballin Johnnymu život a vyhrané peníze...

Zajímavost: Ve scéně, kdy se Rita vrací zpět do Argentiny od Toma plácne Johnnyho přes obě tváře. Ve skutečnosti mu zlomila dva zuby a Glenn Ford držel dokud se scéna nenatočila.

Film zastupuje žánr Film-noir, jedná se tedy o příběh s krimi zápletkou, podobné filmy se točily právě ve 40. - 50. letech minulého století. Mezi herci probíhají živé dialogy psané skutečně na míru, objevují se štiplavé poznámky, příběh nenudí a drží v napětí až do konce. Rozhodně doporučuji!



Někdo to rád horké (1959)


Od hříšné Gildy, která provokovala muže v Argentině ve 40. letech, se přehoupneme do USA k filmu natočeného ke konci let padesátých. Děj se odehrává za prohibice - tedy v době, kdy byl v USA zakázán prodej a konzumace alkoholu, což poskytlo příležitost různým mafiánským klanům přivydělat si na nelegálním obchodu. Hned na začátku nás děj zavede do Chicaga, kde 2 muzikanti Joe a Jerry vyhrávají v nelegálním kabaretu, který je ukryt v pohřebním ústavu. Zakázaný alkohol je sem dopravován v rakvích, což odhalí policie a při zátahu všechny účastníky noční zábavy pozatýká. Uprchne pouze Joe a Jerry, kteří mají ovšem finanční problémy a nutně shánějí novou práci. Doslechnou se o místech pro saxofon a basu, kam jeden jejich známý manager shání obsazení. Ovšem místa jsou určena pro ženy. Jediná volná místa jsou až ve 100 km vzdáleném městě, rozhodnou si vypůjčit auto od jedné z milenek. V garáži ovšem dojde k vyřizování účtů mezi mafiány a oba muzikanti se stanou svědky této události. O vlásek uniknou smrti, ale gangsteři jsou jim v patách, proto potřebují urychleně zmizet z města. V další scéně už si vesele cupitají na dámských podpatkách, kabátcích a parukami - pojmenovali se Josefína a Dafné. Obě "slečny" nastupují do vlaku a jako členky ženského kabaretního orchestru odjíždějí z Chicaga daleko pryč. Vše skvěle klapne, seznamují se s děvčaty a... na plátně se poprvé objevuje úžasná Marilyn Monroe v roli překrásné a trošku naivní Sugar. Chlapci se do ní samozřejmě zakoukají, ale musí se Sugar jednat z pozice svých nových rolí - tedy jako její kamarádky Usmívající se Tato situace přináší řadu vtipných scének - například noční mejdan ve vlaku u Dafné, kde propukne bujará atmosféra. Po příjezdu do LA se slečny ubytovávají v místním hotelu. Josefína i Dafné se "těší" zájmu mladého poslíčka a neodbytného zestárlého milionáře Osgooda, který se do Dafné hluboce zamiluje. Joe se převléká za muže, který mu jako svůj ideál vylíčila Sugar - nasadí si brýle (to proto, že muži s brýlemi vypadají tak nevině), obleče si oblek, načeše vlasy a vydává se za milionáře, který vlastní jachtu. Sugar se samozřejmě chytí na udičku a do "milionáře" Joa se zamiluje. Přichází úžasná scéna s Marilyn Monroe, která zpívá velmi známou píseň I wanna be loved by you. Na sobě má krásné třpytivé šaty, typicky načesané blond vlasy a vypadá famózně. Josefína mezitím vylákala Osgooda na břeh a musí s ním vydržet co nejdéle, jelikož "milionář" Joe pozval Sugar na "svou" jachtu. Vše klapne, Sugar je bezmezně zamilovaná, Osgood ke smůle Josefíny také a žádá ji o ruku Smějící se


Druhý den zjišťují Jerry a Joe, že mafiáni dorazili do stejného hotelu. Zpanikaří a chtějí utéct, neštěstí jim ale přeje - při útěku z okna slezou do patra, kde mafiáni sídlí a ti je pochopitelně ihned poznávají. Nastává honička, Jerry i Joe se schovávají pod stůl s dlouhým bílým ubrusem v jednom ze salónků. Zrovna začíná gangsterské zasedání - mafiáni z různých končin pořádají oslavu pro chicagského bosse (pronásledovatele J + J). Z obrovského dortu se vynoří mladík a postřílí všechny chicagské gangstery. Jerry a Joe vybíhají z pod stolu a utíkají, opět se stávají svědky vraždy - teď už po nich jde snad celé americké podsvětí Smějící se Jerry jako Dafné přivolá Osgooda, ten přijíždí motorovým člunem a naloží jak Jerryho tak Joa, z dálky přibíhá ještě Sugar, která pochopila, že Josefína byla celou dobu jejím "milionářem". Čtveřice odjíždí pryč po moři. Film je ukončen úžasnou scénkou, kdy se Jerry přiznává Osgoodovi, že je ve skutečnosti muž. Osgood odvětí s úsměvem: "Nikdo není dokonalý!"

Zajímavost: Marilyn Monroe nebyla spokojena se svou rolí a nechtěla ve filmu hrát - dokonce se před natáčením začala přejídat, doufajíc, že ji pro plnější tvary přeobsadí. Na place se často objevovala přiopilá, polykala spousty prášků na spaní. Kromě toho údajně nebyla schopná naučit se sebejednodušší repliku - i na jednoduché scénky prý kvůli ní tvůrci často potřebovali desítky pokusů.

Snímek je naprosto nadčasový, plný vtipných zápletek, často jsou používány různé dvojsmysly. Za sebe mohu říct, že jsem se ohromně pobavila, zkrátka komedie jak má být! Oba mužští aktéři se na role bezvadně hodili, mám pocit, že maličko zastínili výkony Marilyn, ale ta byla zase úžasná ve svém pěveckém vystoupení.

Slaměný vdovec (1955)


Tento film byl původně divadelní hrou známou pod názvem Sedmiroční kopřivka. Pod jeho názvem jsem si neuměla nic představit, už ale vím, co bylo tím "Slaměným vdovcem" i "kopřivkou" myšleno.
Děj nás zavádí opět do USA 50. let. Tamní manželé se každé léto loučí se svými manželkami i dětmi, které odjíždějí trávit letní dny na venkov, zatímco muži zůstávají a pracují. Hlavní charakter je Richard Shermann, který takto vyprovází na cestu svou manželku už po sedmé (jsou 7 let svoji). Hned od počátku chce plnit prosby své ženy - snaží se přestat kouřit, nepít... Doma na něho ale doléhá smutek. Má velmi bujnou fantazii a často rozmlouvá sám se sebou, představuje si například, jak je neodolatelně přitažlivý pro opačné pohlaví. Scénky s chtivou sestřičkou i sekretářkou jsou ovšem pouhé výplody jeho mysli. Když posedává na terase při čtení jedné knížky, kterou by měl vydat (pracuje jako nakladatel), na něho z patra vypadne květináč s rostlinou rajčete. Vyjde najevo, že ho omylem svrhla jeho nová sousedka, kterou měl už čest potkat na schodišti. Nejdříve je rozhořčen, ale při pohledu do jejích očí neodolá a pozve ji na skleničku k sobě do bytu. Opět přichází salva jeho bujných myšlenek, bojuje s tím, že by si neměl ženu brát do bytu, když je ženatý, ale zároveň zhasíná světla, zapíná klavírní hudbu a představuje si, jak sousedku svádí. Když skutečně přijde, je mírně rozhozen. Její krása je zjevná, můžeme se pokochati my diváci. Nádhernou sousedku totiž ztvárnila božská Marilyn Monroe, která svým sexappealem a hranou naivitou zaplní veškeré další filmové dění.
Po nepovedeném polibku odchází pryč. Richard se snaží odolat pokušení. Při čtení knihy ovšem zjišťuje, že muži po 7 letech manželství trpí zvláštní nemocí - tedy pokušením zhřešit s jinou ženou. Richard je ale uvědomělý a hodlá s nemocí bojovat, co to půjde - má přeci rodinu! Situace mu opět nahraje a Sherman se vydává s Marilyn do biografu. Po filmu se procházejí venku, je strašné horko. Marilyn se postaví nad kanál, pod kterým projíždí manhattenská podzemka... svým průjezdem se vytvoří vánek a... přichází snad nejslavnější scéna s Marilyn Monroe - větřík jí nadzvedává její bělostné šaty a odhaluje dlouhé nohy.
Další děj filmu se odehrává opět v bytě - Marilyn nemá klimatizaci a tak noc tráví v ložnici u Shermana, ten spí na pohovce v obývacím pokoji. Zase bojuje se svou fantazií a představuje si, jak by vysvětlil, co dělá blondýnka v jeho domě. Marilyn jde ráno udělat snídani, někdo zvoní. Richard otevírá dveře a tam stojí jeden jeho známý, který chtěl vyzvednout pádlo pro Richardova syna. Richard běsní, žárlí na muže, jelikož si vybájil, že jeho žena ho s ním podvádí, ve vzteku mu dá pěstí - muž upadá na zem. Odnáší ho až domovní, který přišel pro peřiny. Richard si uvědomuje, že nemůže bez rodiny být, předává celý svůj klimatizovaný byt na léto Marilyn a sám odjíždí za manželkou a synem. Marilyn mu na rozloučenou dá polibek a z okna hodí spěchajícímu Richardovi polobotky, které si zapomněl obout...



Zajímavost: Marilyn Monroe často zapomínala text a kazila natáčení, takže se některý záběr musel zopakovat až 40krát. To u ní opětovně vyvolávalo myšlenky na sebevraždu.

Snímek mě velmi bavil, obsahoval několik vtipných scének (u mě bodovala ta se skořicovým toastem), lehkou ironii, úžasného hlavního hrdinu, který mi byl velmi sympatický a samozřejmě sexbombu Marilyn, která vypadala perfektně. Určitě doporučuji původní znění, náš dabing mi neseděl - přeci jen hlas Nadi Konvalinkové k Marilyn... no prostě je to vždy lepší sledovat maximálně s titulkami, ale i ty bývají hodně "osekané". Ideál je rozumět původnímu anglickému znění Usmívající se

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama